Z Národního divadla na knižní veletrh

Cestou nenastaly žádné komplikace, a tak se celá naše výprava dostavila včas před budovu Národního divadla, kde už čekal jeden z našich průvodců. Ve dvou skupinách jsme pak absolvovali hodinovou komentovanou prohlídku. Budovu jsme prošli od sklepních místností, kde jsou zasazeny základní kameny, přes foyer až po venkovní terasu s úchvatným pohledem na panorama Hradčan. Mnozí z nás se tu nezapomněli vyfotit pod monumentálními trigami a sochami slovanských bohyň. Samozřejmě, že nám bylo umožněno posadit se do měkoučkých sedadel na galerii, odkud jsme měli dokonalý výhled. Obdiv si vysloužil obrovský lustr s 223 žárovkami a váhou 2 tun. Nádherné byly i stropní malby představující osm ženských postav jako alegorie umění. Skupina deváťáků začínala prohlídku hledištěm, takže byli u toho, když se zasouvala podlaha rozšiřujícího jeviště používaného při činohrách. Místo ní byla pod klasickým jevištěm instalována podlaha pro orchestr a stojany s notami. V hledišti jsme se naposledy usadili a nechali na sebe dýchat atmosféru Zlaté kapličky. Před námi se tyčila železná protipožární opona, nad ní nápis Národ sobě, vpravo prezidentská lóže a všude nádherná zlatá výzdoba. Z výkladu pana průvodce jsme se samozřejmě dozvěděli o historii ND a k tomu spoustu zajímavostí. Tak třeba, že se do divadla vejde 965 diváků a že budova je vysoká 26 metrů.

Z Národní třídy jsme se vydali za naším panem řidičem, který nás převezl na výstaviště do Holešovic.Tento den tu totiž začínala čtyřdenní akce Svět knihy Praha 2023. Tady nás čekal největší problém – projít rozsáhlým staveništěm a mezi oplocením bez jediného označení najít cestu k pokladně veletrhu. Bojovka se povedla, a tak zbývalo jediné – připnout si na ruku papírovou pásku, z níž bylo patrné, že jsme platící návštěvníci – a vydat se po akcích ve venkovních i krytých halách. Mnozí z nás se dostali i na akce, které byly dopředu rezervovány, a náramně si je užili. Jednalo se třeba o program v Autorském sálu, kde bylo připraveno předčítání z knihy Lego – příběh nejslavnější hračky na světě. Dozvěděli jsme se o malém dánském rodinném podniku, který dal vzniknout této hračce už před 90 lety. Samozřejmě nechybělo množství barevných kostiček, takže u každého stolu se stavělo a přitom odpovídalo na dotazy moderátorky. Úplně nás dostala beseda s ilustrátorkou Vendulou Hegerovou, která přijela i s hlavní postavičkou své knihy Pepou popletou – na snímku je vše zachyceno. Mezi malými prcky jsme zapomněli, kolik nám je roků, a náramně se bavili. Přesvědčili jsme se, jak jednoduše své postavičky kreslí, navrhovali jsme jména pro další zvířecí hrdiny, zacvičili si a získali i věnování do školního časopisu.

Zkrátka program byl bohatý, a tak si každý vybral, k čemu má blízko – komiksovým a knihařským workshopům, zkoumání hlaholice, prohlížení a nákupu knížek a časopisů. Počasí nám přálo, a tak jsme si mohli v klidu občerstvit u spousty stánků a nafotit se. Den se opravdu vydařil.

Cestou domů jsme mnozí usnuli, vždyť se vstávalo ve 4 hodiny ráno, ale domů jsme dojeli naprosto bezpečně. Však jsme našeho pana řidiče za spolehlivou jízdu odměnili potleskem. Velký dík patří také Gabče Fišerové, která uhlídala odjednávku na prohlídku ND a zajistila rezervaci akcí na veletrhu.

Mgr. Dana Bílá, foto Ing. Aleš Flusek